Upravit stránku

Lázně Karlova Studánka

Lázně Karlova Studánka

Malebná obec Karlova Studánka leží v panenské přírodě jesenických hor, na východní straně jejichnejvyšší hory Pradědu. V roce 1780 zde založil nejmladší syn Marie Terezie Maxmilián II. - František lázně, které jsou dodnes proslulé svým jedinečných horským klimatem a výbornou minerálnívodou. Lázně Karlova Studánka poskytují kvalitní lázeňskou péči s širokou paletou regeneračních a léčebných procedur využívajících přírodní léčivé zdroje(minerální voda a přírodní oxid uhličitý získávaný z hloubky 127m), masáže, lymfodrenáže i nové fyziatrické arehabilitační metodiky.
 

Lázeňská léčba se zaměřuje na onemocnění dýchacích cest, onkologická onemocnění, léčbu vysokého krevního tlaku, onemocnění cév a doprovodné pohybové nemoci (kloubní a páteřní potíže). Karlova Studánka není jen skvělým místem pro lázeňské pobyty v Lázních Karlova Studánka a wellness pobyty v Lázních Karlova Studánka, ale také oblíbeným rekreačním střediskem s nejčistším vzduchem ve středníEvropě a bohatou nabídkou kulturních, gastronomických a sportovních příležitostí

Praděd - nejvyšší hora Jeseníků

Hora Praděd je vysoká 1492 m.n.m. a je nejvyšším vrcholem Jeseníků i celé Moravy. Praděd byl oblíbeným cílem návštěvníků hor již od 2. poloviny minulého století, začátkem 20. stol zde byla vybudována rozhledna v novogotickém stylu. Stávající rozhledna byla postavena v r. 1983. Praděd je významnou křižovatkou turistických (cyklo i pěších) tras. V blízkém okolí se nachzází nejvýše položené lyžařské středisko v ČR.Vrchol a jeho široké okolí je vyhlášeno národní přírodní rezervací Praděd, která se těší mezinárodnímu významu. Její součástí je vrchol Pradědu, Bílá Opava, Divoký důl, Petrovy kameny a Velká a Malá kotlina. Na ploše 2031 ha se nachází vzácná alpínská společenstva, lesní porosty pralesovitého charakteru, ledovcové kary a další. V rezervaci se nachází řada jedinečných společenstev s množstvím vzácných druhů rostlin a živočichů. Oblast Velké kotliny je floristicky nejbohatší lokalitou v ČR. Na celém území rezervace platí přísné podmínky, jejichž cílem je chránit tento skvost našeho regionu.

Rozhledna na Pradědu:
Rozhledna Praděd

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně

Přečerpávací vodní elektrárma Dlouhé stráně se v roce 2005 zařadila mezi 7 největších divů České republiky (www.idnes.cz). Stanula tak mezi nejvýznamnějšími českými památkami jako jsou Hrad Karlštejn, Pražský hrad nebo Zámek Hluboká. V samotném finále hlasovací soutěže se stala dokonce největším Divem České republiky, když pro ni hlasovalo celkem 119 158 občanů. Dlouhé stráně jsou jednou z nejnavštěvovanějších turistických zajímavostí v Jeseníkách, proto doporučujeme, zejména v letní sezóně, telefonickou rezervaci na exkurzi do elektrárny. 


 

Adresa:
Ski areál Kouty 
Kouty nad Desnou 
78811 Loučná nad Desnou

GPS: 50°06'11.68"N 17°07'48.29"E vCard
Kontakt: Michaela Majewská
Telefon: +420 583283282
Mobil: +420 602322244
E-mail: info@k3-sport.cz

 

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráněPřečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně

Bílá Opava naučná stezka

Založeno:          1963

Délka stezky:    10,5 km

Rozloha:            280 ha

Nejnižší místo:  760 m.n.m. – Karlova Studánka

Nejvyšší místo: 1.310 m.n.m. – chata Barborka

Převýšení:         550 m

Náročnost:         střední

Popis:

Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy – nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků. Kromě několika vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vám naučná stezka Bílá Opavana sedmi informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace.

Zatímco v horní části údolí vytváří bystřina Bílá Opava velké vodopády, v dolním úseku vzniklo několik různě starých říčních koryt. Při povodni v červenci 1997 právě zde řeka strhla masivní most z železobetonových panelů na ocelových traverzách. Na místě panelového mostu byla postavena dřevěná lávka. V úseku nad ní je nyní vidět tři říční koryta. Před povodní 1997 tekla Bílá Opava prostředním korytem, při povodni si vytvořila zcela nové koryto na turistické cestě, po povodni se však nevrátila do původního koryta, ale do koryta starého, několik desítek let opuštěného.

Fotogalerie

Naučná stezka Bílá OpavaVodopád na Bílé OpavěNaučná stezka Bílá OpavaNaučná stezka Bílá Opava

Na modelaci údolí Bílé Opavy se podílena v posledních tisíciletích především voda, sníh a led. Nesourodost zdejších hornin, jejich nepravidelné vrásnění i odlišná schopnost zvětrávání a odolávání vodní erozi však způsobila, že celé údolí a hlavně samotné jeho dno bylo vyhloubeno značné nerovnoměrně. Tímto vznikly nejen peřeje, hluboké tůně a skalní výchozy, ale právě i vodopády.

Pod tzv. Malým vodopádem Bílé Opavy je dobře vidět, natolik je tvářnost tohoto hluboce zaříznutého údolí podmíněna geologickou stavbou: zatímco horní část údolí nad Velkým vodopádem je tvořena převážně rulami, prostřední a dolní část je z šedých až zelených břidlic a bílých či žlutavých křemenců. Všechno to jsou přeměněné horniny vzniklé z mořský usazenin prvohorních stáří.